MEGAHERZ - In Teufels Namen

Německý rockový trh je poměrně velký, dokáže obsorbovat a uživit neuvěřitelné množství lidí. Stačí, aby se objevila jedna zásadnější a osobitá kapela, která umete cestičku na dalších dvacet let dopředu stovkám následovníků. V punk rocku se stali takovými světlonoši Toten Hosen nebo ostřejší Boehse Onkelz (stylově jakési prolnutí Kabátu a Orlíku), v techno metalu KMFDM. Industriálně metalová větev sycená zájmem tvrdě elektronických EBM spolků a Ministry časem nasála prvky gotické a taneční scény ..více

[recenze]

[13.09.2023]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

WARMEN - Here for None

Již čtyři roky uběhly od doby, kdy Children of Bodom ohlásili rozpad a následná smrt frontmana Alexiho Laiha pohřbila veškeré naděje na návrat kultovní melodeathové formace. Tehdy snad všichni považovali za samozřejmost, že o přeživších členech finského kvinteta v blízké budoucnosti uslyšíme, protože tak špičkoví muzikanti se přece ze scény jen tak ztratit nemohou. Jenomže zákonitosti hudebního průmyslu jsou někdy nepředvídatelné, a tak za celou dobu nebylo ani o jednom ze čtveřice bývalých Bodomáků hlasitěji slyšet...více

[recenze]

[12.09.2023]

[Moloch]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

Alice COOPER - Road

Když se podíváme na desky Alice Coopera v novém tisíciletí, zjistíme trochu nešťastnou skutečnost - tento vokalista vše potřebné řekl v minulém století. Skutečnost, že od roku 2000 přišla tato nesmrtelná legenda z Detroitu s osmi nahrávkami a vyžadovány jsou od něho výhradně prastaré hity z první poloviny sedmdesátých let a hitparádové majstrštyky z přelomu osmdesátých a devadesátých let, vypovídá o tom, že svůj vrchol si Cooper dávno prožil. Desky z novější doby nejsou nijak zvlášť špatné, ..více

[recenze]

[12.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

NEW YORK DOLLS - One Day It Will Please Us To Remember Even This

Informace o tom, že by se New York Dolls měli vrátit na scénu, proběhla někdy v druhé polovině osmdesátých let, kdy bylo jasné, jak velký vliv kapela na rockovou hudbu měla. Hlásily se k ní největší rockové hvězdy - Guns N`Roses, Mötley Crüe, The Cult, Hanoi Rocks a mnoho dalších, byla to až nekonečně dlouhá řada těch, kterým New York Dolls dali do vínku rock n`rollového ducha a nebýt jich a jejich prvního alba, zejména glam metalová losangeleská scéna by nevypadala stejně...více

[recenze]

[11.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

CATHALEPSY - Blood and Steel

Katalepsie je "chorobná strnulost svalstva při hysterii nebo hypnóze". To by byl pěkný název pro nějakou brutální metalovou smečku, proč si jej ale vybrala dvojice chilských hudebníků Luigi Ansaldi a Fabián Valdés, kteří prezentují bytostně melodický heavy/power, je mi záhadou. Při poslechu jejich druhého alba "Blood and Steel" se rozhodně nedostaví pocit svalové strnulosti ani hysterie, spíše naopak. Obsah této nahrávky je natolik zábavný, že by mohl posloužit jako potenciální lék na malomyslnost, a možná i na zmíněný kataleptický stav. ..více

[recenze]

[11.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

Torben SCHMIDT (SKAGARACK) - Dnes už nenatočíš takové hity jako v osmdesátých letech

Dánská kapely Skagarack spala dlouhá desetiletí. Když se v roce 1993 rozpadala (k faktickému rozpadu došlo už o dva roky dříve), rovnalo se takřka jistotě, že konec je definitivní. Jak čas postupoval, ukázalo se, že to tak žhavé nebude. Ačkoliv dnes ve Skagarack působí ze starých časů jen frontman Torben Schmidt a kytarista Jan Petersen, tihle dva mají na co navazovat. Jak bude znít jejich tvorba po třech desítkách let, je zodpovězeno prostřednictvím comebackového alba „Heart And Soul“ a teď je otázka, jestli nadšení kapele vydrží delší dobu. ..více

[rozhovory]

[10.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

SKAGARACK - Heart And Soul

Jak po letech navázat na takřka dokonalou desku „Hungry For The Game“, která je brána jako jedna z nejlepších ukázek evropského melodického hard rocku osmdesátých let? Jak přenést tehdejší feeling o více než třicet let, do doby, kdy styl, který Skagarack prezentovali, není na výsluní zájmu? To jsou otázky, které si dánská parta (nebo alespoň její dva původní členové, frontman Torben Schmidt a kytarista Jan Petersen) klást musela. Přestože Schmidt říká, že návrat kapely proběhl z touhy po zábavě, odezva publika jim lhostejná být nemůže. ..více

[recenze]

[10.09.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

ENDLESS EXAM - Voice of Passion and Agony

To, že finští Endless Exam hrají „teatraalista metallia“ aneb pro našince teatrální metal, je jasně patrné už z promo fotek čtveřice z Tampere. Důležité je, že hranice, za níž pitvořivá image slouží pouze k maskování hudebního neumětelství, zůstala v případě debutové desky „Voice of Passion and Agony“ v nedohlednu. Vzhled kapely, lehce nahánějící strach (zejména v případě zpěvačky Niny Kuronen s žánrově skvěle seštelovanými hlasivkami) a mile zapadající do béčkového horroru, spolehlivě koresponduje s muzikou ..více

[recenze]

[09.09.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ASKING ALEXANDRIA - Where Do We Go From Here

Je jen málo kapel, kterým skotačení ze stylu do stylu a experimentování napříč hudebním spektrem nezlomí vaz. Def Leppard na svém bestselleru „Hysteria“ předvedli naprosto elegantní obrat od původní zvuku, který se poohlížel až heavymetalovým směrem a výsledkem byl nadčasový fenomén. Když ale Mötley Crüe chtěli zkusit něco jiného na bezejmenném albu, byl z toho propadák jako vrata. A to jsme jen u největších hegemonů. Co teprve kapely, které nemají svou pozici na scéně zdaleka tak pevnou. ..více

[recenze]

[09.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

ECLIPSE - Megalomanium

Švédští Eclipse se ocitli v docela zajímavé pozici. Po dvaceti letech na scéně bývají označováni jako jedna z nejzásadnějších kapel melodického hard rocku současnosti (dostat se do předprogramu dua Mötley Crüe – Def Leppard svědčí o tom, že tohle tvrzení nebude jen reklamní tahák) a názvem aktuálně vydaného alba „Megalomanium“ dávají najevo, že jim sebevědomí nechybí (po albu „Monumentum“ se jim zjevně ramena ještě trochu přifoukla). A byť se frontman Erik Martensson vyjadřoval ..více

[recenze]

[08.09.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

Marc HUDSON - Starbound Stories

Zpěvák Dragonforce, Marc Hudson, vydal sólové album. Zpráva, která na první pohled působí zajímavě, ale také lehce překvapivě, jelikož zrovna tento frontman nepatří mezi vyložené mistry svého žánru, mnozí jej dokonce považují za největší slabinu současné tváře Britů. Je nicméně země, kde na jméno Marc Hudson slyší v podstatě bez výhrad. A není náhoda, že právě na tuto zemi cílí debutová deska "Starbound Stories" ze všeho nejvíc...více

[recenze]

[08.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

HEIMDALL - The Almighty

„Je to jako nový začátek a jsme rádi, že písně takhle vyšly,“ prohlásil nedlouho po vydání alba „The Almighty“ kytarista Fabio Callurio. Za tímhle konstatováním je skryto mnohé. Během třech let, které proběhly od vydání druhé desky „The Temple of Theil“, museli Heimdall řešit dvě poměrně zásadní otázky a z obou vyšly jako jasní vítězové. Rozchod s dosavadním vydavatelstvím Elevate Records nasměroval kapelu do náruče agilnějších Scarlet Records, kteří dobře cítili potenciál, jenž v Heimdall dřímal a který měl šanci se pořádně probudit poté, ..více

[recenze]

[07.09.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]

OLYMPOS MONS - Conquistador

Zlaté období každého žánru znamená zrod mnoha mimořádně kvalitních formací. Každou chvíli vznikají alba, která by kdykoli jindy platila za jednu z hlavních událostí sezóny, v inkriminované době ale můžou vlivem podobně zdařilých nahrávek trochu zapadnout. Je úkolem nás, zanícených žánrových fanoušků a občasných pisálků takové nahrávky vytáhnout z hloubi dějin a znovu je připomenout širšímu publiku. Jednou ze skupin, která si zaslouží opakovanou resuscitaci, je finská powermetalová formace Olympos Mons,..více

[recenze]

[07.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

Thrashmetalové novinky roku 2023 - část VIII. - kapely: GRAVERIPPER, ONIRIC PRISON a KARABINER

Když se to vezme kolem a kolem, ty nejlepší blackened-thrashmetalové smečky vznikají za oceánem. Ať už jde o kacíře z Latinské Ameriky (nejčastěji Kolumbie) nebo ze Spojených států (namátkou vzpomeňme spolky Toxic Holocaust, Skeletonwitch, All Hell nebo Wraith), vždy jde o zásadní kapely, které určovaly či určují soudobé žánrové směry. Nově se k těmto sebrankám přidává spolek GraveRipper z Indiany, a to ve velkém a grandiózním stylu. Crossoverové křížení stylů thrash, black, speed a punk..více

[recenze]

[06.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

PAINKILLER - Pain nad Destruction

Co dělat v zemi, kde vás za všech stran obklopují ostrá pohoří, která se střídají s táhlým údolím, nebo chladivými jezery? Můžeš s trochou nadsázky v manufaktuře míchat čokoládu, přerovnávat zlato v bance nebo při pasení skotu trénovat na alphorn. Kluci ze švýcarského Unteribergu to vyřešili po svém - v roce 2011 založili heavy metalovou kapelu Painkiller. Jak to běžně bývá, zprvu se sehrávali na klasických hitech žánru, postupně přicházeli s vlastními kousky, protože obliba cover kapel, na rozdíl od českých luhů a hájů, tu není veliká. ..více

[recenze]

[06.09.2023]

[Jirka Lulek]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

MAMMOTH WVH - Mammoth II

Na Wolfganga Van Halena se už nehledí jako na protekčního syna slavného Eddieho Van Halena, ale jako na talentovaného muzikanta, který po otci zdědil hudební geny, ovšem nutně nemusí kráčet v jeho stopách, i přesto, že byl členem Van Halen v jejich závěrečné epizodě a podílel se na comebackové desce s Davidem Lee Rothem „A Different Kind Of Truth“. Pro první hudební krůčky bylo členství ve Van Halen velmi důležité, stejně jako příjmení, ale bez skutečného talentu by mu to nebylo k ničemu, ..více

[recenze]

[05.09.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]